Paní ministryně Valachová je typickým příkladem mladé perspektivní političky, která ví přesně, co je vhodné prosazovat aby byla chválena za změnu špatného socialistického školství. Současně je velmi mladou a nezkušenou pedagožkou, která ráda opisuje Skandinávskou školní reformu severských socialistických stran.

Nikdy se nezabývá tím, co u nás dobře funguje, ale nutí ministerstvo do neověřených reorganizací zajišťovaných kamarády z neziskových organizací a nově ustavených expertních skupin.

Dlouhodobá koncepce je nahrazena koordinovaným a neprodiskutovaným tlakem na reformu školského systému, ale plody budou hodně kyselé, a dopady dlouhodobé. Uplatnění středoškoláků, ale především VŠ humanitních oborů se neustále zhoršuje, technici nám chybí už dnes. Skutečné znalosti se nehodnotí, ale řeší se stále podpora těch slabších na úkor průměrné vzdělanosti.

Proto i přijímací zkoušky na SŠ, státní maturity a přijímací řízení na VŠ není doprovázeno kvalitním informačním systémem pro studenty i jejich rodiče, umožňující se orientovat v potřebách naší společnosti na vzdělání lidí.

Bohužel bude hůř. Do škol se vrátí vliv církve, postupně se zničí státní školství a konečně bude nastoleno kvalitní školství pouze pro bohaté, na soukromých školách, neboť to je pravý cíl zadaný paní ministryni naší vládou.

Jak naivní jsem byl v roce 1990, když jsem předpokládal, že školství se u nás bude vést podle odkazu našeho velikána:

"Kdonedbá být vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u nějneprobudíš vřelý zájem o učení"

>J.A.Komenský.